Bilance roku 2015

Rok 2015 byl fotograficky poměrně smutný, ale některé věci se podařily, i když jich bylo povážlivě málo. A proč jich bylo málo? K malé Sáře se nám na konci ledna vyloupnul malý Matouš a to teprve začal ten správný kolotoč. Prakticky celé jaro jsem se k fotografování skoro nedostal, v létě fotograf odpočívá (nejlépe v houpací síti s vychlazeným ryzlinkem) a tak jsem se upnul k podzimu. Ale začněme tedy popořádku.

Začátek května jsem již klasicky trávil v Toskánsku, ani v následujícím roce tomu nebude jinak. Je to kraj, kde toho ještě můžeme hodně objevit.

Jsem moc rád, že jsem součástí týmu Beauty & Golf Tour. Letos jsem fotografoval dva turnaje. První byl v červenci na Karlštejně a druhý v srpnu v St. Tropez. Obojí to byly skvělé akce. Tak příští rok třeba opět do Dubaje jako v roce 2014 :-)

V září jsme uspořádali velice vydařený workshop v Normandii a Bretani. Tato nová destinace mě hodně oslovila a do oblastni se budu vracet. Je to drsný a divoký pobřežní kraj, přesně to jsem si zamiloval na Skotsku a právě Bretaň mi Skotské pobřeží v mnohém připomínala.

A to je ze zahraničních cest všechno. Bylo to oproti předchozím rokům chudé? Pro mě ano, ale nedalo se jinak, času není nazbyt a delší výjezdy byly letos nemyslitelné. Alespoň se mohu na příští rok těšit na podzimní New York, který už s kamarády plánujeme. S fotografy z fotopivo.cz jsme domluveni na Dolomitech, Toskánsko bude, Bretaň bude a třeba se ještě něco urodí v průběhu roku. Nelze jinak, na rok 2016 se těším!

Nejen zahraničními cestami živ je fotograf a tak jsem samozřejmě prožil pár nádherných rán na skalách Českého Švýcarska, kam se pravidelně vracím již od roku 2007.

A jak na tom byla Praha? Na tu jsem nezanevřel, to ani nemohu, nejde to, něco ve mně mě stále nutí vracet se do centra, hledat další výhledy, průhledy, místa a zákoutí. A i když jsem byl v Praze fotografovat za tento rok jen pětadvacetkrát, i tak mám pár záběrů, které mohu kritickým okem považovat za dobré. S mlhou to byla v tomto roce bída. Pár zajímavých mlžných rán sice bylo (to nejkrásnější jsem prospal), ale mlh bylo málo. Věřím, že nadcházející zima přinese nějaké unikátní (a konečně zase jednou i zimní) podmínky. Už si ani nepamatuji, jak vypadá pořádně zasněžená Praha.

Kompozice pražských věžíKompozice pražských věží

No a pak jsem také začal trošku běhat. Různé chytré běhací statistické aplikace mi říkají, že jsem v roce 2015 uběhl 1358 km a nastoupal 14011 metrů. Běhání mě kromě nějaké té kondice přináší pocit štěstí a naplnění. Krom toho v Praze objevuji místa, kam jsem se dosud nevypravil a mají fotografický potenciál. A že takových míst v Praze je!

Zásadně si nedávám novoroční předsevzetí, ale v rámci nějakého výkonu mi to dává smysl, zvlášť, když to je výkon, na kterém musím pracovat celý rok, protože v prosinci to už fakt nedohoním. Tak jsem si na rok 2016 stanovil uběhnout 2500 km. A pak ještě jednu speciální „vrchařskou“ prémii jeden měsíc, který si teprve zvolím (hádám, že to bude asi duben) nastoupám 8850 metrů, tedy Mount Everest. Snad se mi to podaří. Jo a ještě uběhnout 50 km, na to už jsem si vybral jeden závod na Brdech. Bude to velká legrace.

Nejsou to nijak nesplnitelné cíle, ale zase ne úplně lehké, abych je dal levou zadní. Tak mi držte palce. Snad se má mysl i tělo zocelí natolik, abych v půli roku nepadnul na hubu...

Související články

Líbí se Vám můj článek?Kupte mi kafeKupte mi kafe